Proč studovat bohemistiku?
Proč studovat v Olomouci?

• Jsme uznávaným vědeckým pracovištěm, které si dlouhodobě udržuje vysokou úroveň výuky.

• Nespoléháme jen na tradici. Naopak držíme krok s nejnovějšími poznatky v oboru
a společně se studenty je dále rozvíjíme.

• Mezi absolventy olomoucké bohemistiky patří či patřili např. spisovatel a publicista Benjamin Kuras, spisovatel Jan Balabán, scenárista Pavel Taussig, televizní reportéři Martin Laštůvka a Zuzana Smiešková, básnířka, překladatelka a nakladatelská redaktorka Jitka Hanušová, vedoucí redaktorka nakladatelství Fraus Radka Šmahelová  nebo marketingový specialista Petr Havlíček.

• Jako vyučující předmětu Tvůrčí psaní u nás působí prozaik Antonín Bajaja, laureát Státní ceny za literaturu a ceny Magnesia Litera. Nositelem významných literárních ocenění je i člen katedry doc. Radek Malý.

• Pravidelně uskutečňujeme autorská čtení, besedy s básníky a prozaiky, přednášky odborníků z oblasti novinářské či nakladatelské praxe.

• Pro své studenty organizujeme exkurze na místa spojená s význačnými spisovateli
a s historickým vývojem našeho jazyka.

• Nabízíme široké možnosti studia v zahraničí.

• Olomouc je město mladých: vysokoškoláků tu žije na dvacet tisíc. Oceňují finanční dostupnost bydlení a služeb, blízkost školy, knihoven a veškerého zázemí. Nacházejí
tu přívětivou, rodinnou atmosféru i bohatou nabídkou kulturního a sportovního vyžití, důstojný klid mezi barokními památkami i pulzující současnost.

Co u nás můžete studovat?

Českou filologii jednooborovou, prezenční bakalářské studium

Českou filologii dvouoborovou, prezenční bakalářské studium

Českou filologii se zaměřením na editorskou práci, prezenční bakalářské studium

Českou filologii jednooborovou, navazující magisterské studium

Českou filologii dvouoborovou, navazující magisterské studium

Český jazyk, tříleté doktorské studium

Českou literaturu, tříleté doktorské studium

Teorii literatury, tříleté doktorské studium

S bohemistikou uspějete na trhu práce

Můžete získat uplatnění v řadě oborů soukromé i státní sféry, kde je požadováno všeobecné humanitní vzdělání a zároveň perfektní znalost českého jazyka.

 

S bohemistikou rozvinete své komunikační kompetence

Předpokladem úspěchu v každé profesi je kultivované vyjadřování. Studium bohemistiky rozšiřuje slovní zásobu a povědomí o jazyce, díky kterému získáte schopnost zvolit vždy vhodné komunikační prostředky pro různé situace.

 

S bohemistikou se ve světě neztratíte

Bohemistická pracoviště se zdaleka neomezují jen na území naší republiky – najdete je po celém světě. Na kongresech si můžete česky popovídat i s kolegy z Japonska či Jižní Koreje. Neznamená to samozřejmě, že bychom rezignovali na cizí jazyky! I v rámci studia češtiny může student vyjet na stáže a studijní pobyty do řady zemí.

 

S bohemistikou získáte respekt mezi přáteli

Svým přehledem o literatuře klasické i té současné se stanete ozdobou společnosti. Přátelé se na vás také začnou s důvěrou obracet, budou-li potřebovat poradit s obtížným pravopisným jevem nebo vysvětlit původ slova. Už během studia si navíc můžete výborně přivydělat korekturami prací svých kamarádů.

Co pro to musíte udělat?

• Nejpozději do konce února nám poslat řádně vyplněnou elektronickou přihlášku ke studiu.

• Přijímací zkoušky na bakalářský obor česká filologie probíhají formou  testu všeobecných studijních předpokladů – oborové testy či ústní pohovory při zkouškách do bakalářského studia naše katedra nevyžaduje.

• Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia české filologie se konají formou pohovoru, jehož předmětem je vlastní badatelský zájem uchazeče.

• Hledáte stabilní povolání v nestabilní době? U nás můžete získat kvalifikaci pro učitelství češtiny na základních a středních školách.

• Bavilo by vás pracovat s lidmi z jiných zemí Evropy a světa? Výuka češtiny pro cizince patří v současnosti k velmi progresivním odvětvím a poptávka po kvalitních lektorech narůstá.

• Věnujete se cizím jazykům a chcete v jejich studiu pokračovat? Cizí jazyk
v kombinaci s bohemistikou je ideální průpravou pro oblast překladatelství
a tlumočnictví.

• Zajímá vás, jak se dělá kniha, a chtěli byste se naučit připravovat knižní tituly
k vydání? Seznámíme vás se vším, co obnáší povolání nakladatelského redaktora.

• Vymýšlíte rádi slovní hříčky, slogany a vtipná pojmenování? Studiem bohemistiky můžete svou zálibu prohloubit a následně se uplatnit jako reklamní tvůrci nebo copywriteři.

• Nemáte problémy mluvit před publikem, nenecháte se snadno vyvést z míry
a jste zvyklí pohotově reagovat? Bohemistické vzdělání vám usnadní start
v profesi tiskového mluvčího, rozhlasového či televizního moderátora.

• Učaroval vám svět médií a chtěli byste se stát jeho součástí? Dobrý novinář se bez znalosti českého jazyka a literatury neobejde…

• Čtete se zájmem, přemýšlíte o přečteném a popřípadě i sami píšete? Zkuste důkladněji poznat, co napsali jiní před vámi, a staňte se literárními historiky nebo kritiky. Přitahuje-li vás na textech spíš jazyk a jeho tajemství, poznejte je do hloubky jako fundovaní lingvisté.

Kde se uplatníte?
Kdo vás bude učit?
doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D.

Na Univerzitě Palackého jsem vystudoval bohemistiku a germanistiku, a i když působím na katedře bohemistiky, německy psaná literatura mi zůstala blízká. Zajímají mě česko-německé literární vztahy, literatura pro děti a mládež a také vše související s poezií a jejím překládáním. Mám také zkušenost s redakcí knih, zejména výborů básní, učebnic a knížek pro děti. Vedle života vysokoškolského pedagoga a badatele se pokouším vést paralelní život spisovatele a překladatele z němčiny, takže mě zajímá i tvůrčí psaní a možnosti, jak ho učit. Dlouhá léta působím v porotě Literární soutěže UP, což je skvělá možnost, jak nahlédnout do hlavy současným studentům.

doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D.

Na Masarykově univerzitě v Brně jsem vystudoval bohemistiku a historii, a i když se v přednáškách a na seminářích věnuji české literatuře, vždy dbám na historický kontext. Zajímám se hlavně o meziválečnou a nejnovější prózu, kterou pravidelně recenzuji v literárních časopisech. Svoji kritickou činnost zúročuji v oblíbeném semináři tvůrčí literární kritiky, v němž studenti píší vlastní recenze.

doc. PhDr. Božena Bednaříková, Dr.

Původně jsem chtěla studovat hudbu, a nakonec jsem propadla kouzlu jazyků. Na Univerzitě Palackého jsem vystudovala angličtinu a češtinu. Po studiích jsem zůstala na katedře bohemistiky a postupně převzala výuku morfologie. Vrtám se ve struktuře slova a snažím se nepokazit odkaz těch, kteří mne něco naučili. A to, co mne naučili, se snažím předávat dál. Mám ráda mladé nadšence, jež stejně jako mne fascinují otázky, zdánlivě jednoduché, na ono PROČ. Např. proč s námi mohou média manipulovat, když prohlásí, že na místě zasáhli policisti (a ne policisté). Učím i cizince a vyučuji také v zahraničí, díky čemuž jsem se konečně „naučila česky“. Vidět hluboko i daleko, slyšet jiné, chápat s nadhledem. To je moje krédo. Však přijďte, podíváme se společně, jak jazyk funguje.

doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D.

Asi to zní divně, ale v mém případě za všechno může křupan. Výklad původu tohoto slova mě ve druhém ročníku přivedl k otázkám vývoje jazyka.  Ne snad, že by jazyk byl nějaký hrubý venkovský neotesanec. To spíš ho oproti mému gustu někdy až příliš chceme vybrousit a spoutat umělými pravidly. Nabízím studentům dobrodružnou cestu při pátrání po původu jazyka a při hledání odpovědí na otázky, proč se jazyk neustále vyvíjí.

PhDr. Ondřej Bláha, Ph.D.

Čeština není jenom jedna jediná a nikdo z nás nemluví „normálně“ – to je to hlavní, o čem se vás budu snažit přesvědčit ve svých seminářích. V tom, jak mluvíme a jak píšeme, se totiž bezpečně odráží náš krajový původ, povahové rysy, naše zájmy a profese. Když někdo říká tfar místo tvar, může se sebelíp snažit natahovat samohlásky, ale lingvista pozná, že je to člověk z Ostravska. A když se někdo loučí slovem nashle místo na shledanou, vypovídá to o něm, že jde o člověka se sklonem k nenucenosti, který se netrápí tím, co si o něm pomyslí cizí lidé.

Čeština nebyla ve svém vývoji nikdy žádným samotářem. Její největší družkou, se kterou čeština někdy „kamarádila“ a někdy zase ne, je němčina – podle německého vzoru je utvořena spousta českých slov a vět. Čeština se ovšem družila i s jinými jazyky – často ani netušíme, kolik slov máme z polštiny (bavit, nudný, věda) nebo ruštiny (něha, příroda, vzduch). A v dnešní době je největší kamarádkou češtiny angličtina. To všechno se pak dá dobře využít v praxi – můj hlavní úkol je pomoci vám v tom, abyste se naučili svoji češtinu vhodně proměňovat podle toho, s kým komunikujete a čeho chcete dosáhnout.

Mgr. Vladimír P. Polách, M.Phil., Ph.D.

Narodil jsem se, vystudoval, žiji a pracuji v Olomouci. Tento drobný handicap se snažím nahradit občasnými studijními a pracovními pobyty v zahraničí, během jednoho z nich jsem vystudoval medievistiku na Univerzitě v Oslo, během jiného jsem strávil rok výukou na University of Nebraska-Lincoln v USA. V Olomouci jsem absolvoval studia bohemistiky a historie.

Dnes se soustředím především na výuku a bádání v oblasti médií, základů mediální gramotnosti a tzv. nových médií. Studentům se také snažím ukázat propojení mezi mediální teorií a praxí i pomocí besed s hosty z médií – v poslední době jsme tak na katedře mohli přivítat třeba Jindřicha Šídla, Jaroslava Kmentu nebo Roberta Zárubu.

Občas si ale stále ještě odskočím i k historii, především do doby středověké Skandinávie, nebo naopak k problematice migrace a emigrace 20. století. A ani na bohemistice se nebráním okrajovějším tématům – třeba dějinám české i světové science-fiction.

Mgr. Jana Kolářová, Ph.D.

Vystudovala jsem na FF UP bohemistiku a klasickou filologii. Nyní působím na katedře bohemistiky, ale svůj druhý obor využívám též – věnuji se latinské literatuře, která vznikala na území Čech, a to zejména v období raného novověku. Učím zde především starší českou literaturu, která není pro studenty vždy snadná. Pochopit texty, které vznikly před mnoha staletími, se může zdát na první pohled téměř nemožné. Je to však výzva pro vyučujícího, aby dokázal svoje dobrodružství poznání zprostředkovat studentům internetového věku.

Mgr. Jana Vrajová, Ph.D.

Zavrhli jste četbu českých klasiků devatenáctého století jako nezáživnou a dávno přežitou? Tak přesně těmi se ve své práci zabývám. Vystudovala jsem v porevolučním období na olomoucké univerzitě českou a nově obnovenou latinskou filologii. Po absolvování magisterského studia jsem zůstala na katedře bohemistiky v doktorském studijním programu a po pauze věnované mateřským povinnostem se na ni vrátila jako literární historička soustřeďující se na problematiku české literatury devatenáctého století. Každoročně jsem též v porotě Literární soutěže, kterou vypisuje rektorát UP – píšete-li „do šuplíku“, těšíme se už teď na vaše příspěvky.

Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D.

Vystudoval jsem filozofii a bohemistiku na FF UP v Olomouci. Na katedře bohemistiky vyučuji literárněteoretické disciplíny. Věnuji se tedy nejen literatuře jako takové, ale rovněž tomu, jak lidé v průběhu dějin o literatuře uvažovali, jakým „jazykem“ o literatuře mluvili a co literatura znamenala pro jejich život a hodnoty, které vyznávali, a naopak jak literatura tyto hodnoty ovlivňovala.

Mou prioritní oblastí zájmu je naratologie. Je to disciplína, která si uvědomuje důležitost vyprávění příběhů jak pro lidské dějiny, tak pro jednotlivce a jeho identitu, a zkoumá, jak vyprávění fungují, jakých využívají konvencí a jakých možných podob mohou nabývat.

Velmi rád rovněž překládám bosenskou a chorvatskou poezii a prózu a zajímám se o kulturu západního Balkánu.

A další...
Možnosti studia v zahraničí:

V rámci programů Erasmus+ se u nás můžete ucházet o zahraniční studijní pobyty na univerzitách v Německu, Itálii, Slovinsku, Rumunsku, Polsku a na Slovensku: